Ordo Virginum

oficiální stránky zasvěcených panen brněnské diecéze

Zamyšlení brněnského pomocného biskupa Pavla Konzbula

Zveřejněno: 16.9.2019, Zpět do rubriky

Zamyšlení brněnského pomocného biskupa Pavla Konzbula k  12. září – liturgickému svátku „Jména Panny Marie“ :„Blahopřání Maruškám“.

Jméno Marie, správně Miriam, vzniklo spojením dvou slovních kořenů – egyptského a hebrejského. V jazyce Egypťanů slovo „myr“ znamená milou nebo snoubenku, zatímco „jam“ v hebrejštině je zkratkou slova Jahve, tedy Hospodin. A tak jméno Marie, které stále i u nás zaujímá co do četnosti první místo mezi ženskými jmény, vlastně znamená Boží milá či Boží snoubenka. Svátek jména Panny Marie, který připomíná církevní kalendář právě 12. září, vznikl ovšem ze zcela jiných, než etymologických důvodů. Je to totiž svátek vděčnosti a vznikl jako památka na poražení turecké armády u Vídně v roce 1683. Když turecký velkovezír Kary Mustafa s armádou čítající čtvrt milionu ozbrojenců doputoval před Vídeň, bylo všem jasné, že s deseti tisíci muži se Vídeň přesile neubrání. Navíc Turci vnímali Vídeň jako symbol Evropy, a proto chtěl velkovezír po dobytí města umístit na věže Stefansdomu místo křížů půlměsíce, aby bylo všem jasné, kdo je v Evropě pánem.

Vídeňáci měli proti Turkům jenom tři malé výhody. Byli věřící a modlili se s prosbou k Panně Marii, proto také měli na vojenských praporech vyšitý obraz Marie podle apokalypsy, kdy má pod nohama půlměsíc. Kary Mustafa byl sice sultánův zeť, ale jako vojevůdce a diplomat nebyl nic moc. Nikdy žádnou bitvu nevyhrál a pokud sjednával dohody, tak na tom Turci většinou nevydělali. Nakonec ho sultán, když kvůli němu přišel o Ostřihom, nechal odstranit. A v neposlední řadě přijel Vídni na pomoc zbožný polský král Jan Sobiesky s armádou šedesáti tisíc mužů. K rozhodující bitvě pak došlo právě 12. září 1683, a proto se mariánský svátek vděčnosti slaví právě tohoto data.

Je zřejmé, že vděčnost proměňuje náš život. Lékař Albert Schweitzer říkával: „Cítíš-li se slabý, malátný a nešťastný, začni děkovat, a hned se ti povede líp.“ Kdo se v takovém postoji dokáže podívat na uplynulý den, nehněvá se, ale všechno prožité v sobě proměňuje ve zdroj radosti a pokoje. Tak jak kdysi doporučoval filozof a fyzik Pascal: „Kdo nám vyčítá nedostatky, zaslouží si naši vděčnost.“ Vděčnost nám otvírá oči, učí úctě, tvoří vztahy, zbavuje smutku, naplňuje úžasem a radostí. Vděčnost je cestou k vnitřnímu pokoji. Vděčnost je cestou k uzdravení lidí kolem nás a jméno Marie nám může být právě k tomu připomínkou a výzvou.

Chvalozpěv Panny Marie

Velebí má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli,
neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit
všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný.
Jeho jméno je svaté.
A jeho milosrdenství trvá
od pokolení do pokolení
k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem,
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnu
a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele,
pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim předkům,
Abrahámovi a jeho potomkům navěky.

Dnešní liturgie
  • Občanský kalendář: Michaela
  • Církevní kalendář: sv. Izák Jogues a druhové

Zdroj: www.katolik.cz

Odkazy

Vezmi a čti

Nikodémova noc

Stálá zpovědní služba

Duchovní služba v nemocnicích

Přehledy bohoslužeb

Mapa webu | RSS 2.0 | Administrace | Redakční systém, webdesign Mouser.cz, 2011